Časté mýty o mléce a jeho vlivu na lidský organismus

Mléko zahleňuje, mléko je příčinou obezity, odvápňování kostí a další podobná negativní tvrzení bychom o mléce našli za posledních let stovky. Přitom byly mléčné výrobky dříve tak opěvované. Čemu máme tedy věřit a co jsou jen mýty?

Člověk je jediný savec, který pije v dospělosti mléko, mléko do jídelníčku nepatří

Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádný jiný volně žijící savec mléko nepřijímá (kromě domestikované kočky domácí). Navíc jsou savci živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu a ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.

Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Mléko je zdrojem mnoha cenných živin, mimo jiné také vápníku, který se právě z mléka vstřebává nejsnáze, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu. Tato tzv. „laktózová intolerance“ se vyskytuje v průměru jen asi u 2-10 % Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. U Evropanů byl v rámci těchto genetických změn relativně nedávno objeven gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko. Tento gen tolerance laktózy se vyvinul nejen u Evropanů, ale také u mnoha národů zejména v oblastech Střední Asie, Severní Afriky a Blízkého a Středního Východu.

Konzumace mléka může za nadváhu

Můžeme se dočíst, že konzumace mléka a mléčných výrobků vede k obezitě a může také poškodit v podstatě všechny naše tělní soustavy. Argumentuje se, že největší četnost lidí s nadváhou či s obezitou je v nejvyspělejších zemích, kde se konzumuje nejvíce mléka.

Jenže toto tvrzení je velmi rozporuplné. „Zdaleka již neplatí, že obézní lidé žijí pouze ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Vidíme doslova pandemii obezity, zvláště mezi mladými lidmi, ve většině rozvojových zemí světa,“ vysvětluje Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové. „Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté. Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry.“

S jistotou se dá tvrdit, že lidé s obezitou se do tohoto stavu rozhodně nedostali konzumací mléka a mléčných výrobků. Jejich nadměrná hmotnost se odráží v jejich nezdravém životním stylu, v němž chybí dostatek pohybu a preference organismu prospěšných potravin.

Pití mléka způsobuje odvápňování kostí

Neexistují žádné důkazy, že by pití mléka mohlo kostní hmotu negativně ovlivnit. Je to naopak, mléko obsahuje vápník a další prvky spolu s vysoce kvalitními bílkovinami obsahujícími všechny esenciální aminokyseliny a také vitamin D. Těmito složkami je zajištěna průběžná obnova našich kostí.

Mléko vs. průjmy a zácpy

Jedinci vyznávající alternativní výživové směry často varují naši populaci před produkty z mléka a tvrdí, že jsou příčinou jak průjmu, tak i zácpy.

Tím se ale dopouští velkého omylu. Běžná strava dnešní populace obsahuje jen malé množství vlákniny, spolu se sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu pak způsobuje obtíže s trávením a vyprazdňováním. A nerovnováhu organismu a střevní mikrobioty mohou pozitivně ovlivnit právě zakysané mléčné výrobky. Ve fermentovaných produktech z mléka (např. v jogurtech, kysaném podmáslí aj.) jsou kromě velmi cenných nutričních látek přítomny také prospěšné mikroorganismy. Blahodárný vliv těchto mikroorganismů na trávení prokázalo velké množství vědeckých studií. V případě zácpy působí příznivě na střevní mikrobiotu, která je většinou narušena našimi špatnými stravovacími návyky.

Paradoxně velmi výhodně působí probiotické mikroby i v opačné situaci, kdy trpíme průjmem. Průjem má celou řadu příčin. Nejběžnější z nich jsou ovšem pozitivně ovlivněny prospěšnými mikroorganismy, které jsou ve velkém počtu přítomny ve zkvašených mléčných výrobcích. Jejich význam je doložen ve vědeckých studiích a vizionářsky ho odhalil zakladatel imunologie – Ilja Mečnikov – před více než 100 lety.

Mléko a nedostatek železa či anémie

Velmi populárním mýtem je tvrzení, že pití mléka způsobuje nedostatek železa a anemii.

Je pravdou, že mléko patří mezi složky naší stravy, ve kterých je množství železa skutečně relativně nízké, avšak rozhodně není příčinou jeho nedostatku. Za případnou anemii tedy není vinno mléko, ale nenormální skladba jídelníčku, ve které chybí základní zdroje železa, jakými jsou například obiloviny nebo červené maso.

Mléko a alergie či nesnášenlivost

Často se stává, že lidé tyto dva pojmy zaměňují nebo ztotožňují. Nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy mléčný cukr dostatečně nerozkládají, což jim způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem.

Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na některé jeho složky. Jedná se o imunopatologickou reakci, při níž některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci. Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci velmi vzácné. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2–3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je u nás výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1–0,5 % populace.

Mléko zahleňuje

S informací, že mléko zahleňuje, se setkáváme poměrně často, pravda to však není. Po požití mléka se na sliznicích tvoří pouze jemný povlak, který může být vnímán subjektivně jako hlen. Povlak je tvořen mléčným tukem, který se však velmi rychle rozpustí. Žádná z provedených studií nepotvrdila vliv mléka na zvýšenou tvorbu hlenu. Zahlenění organismu má většinou původ mikrobiální, případně  se jedná o alergii.

Mýtů a otázek okolo mléka je však ještě mnohem více, obsahuje mléko antibiotika a hormony? Je čerstvé mléko zdravější než trvanlivé? Ředí se mléko vodou? Odpovědi nejen na tyto otázky si necháme zase na příští článek :-)